Půst

Jedním z nejdůležitějších, ale současně nejméně chápaných způsobů uchování a obnovy zdraví, je dlouhodobé dobrovolné hladovění neboli půst. Historie ukazuje, že půst doporučují všechna velká náboženství: křesťanství, islám i buddhismus. Jen západní lékařská věda zatratila půst, protože podle ní sleduje čistě náboženské účely duše, ale nepřináší žádný užitek tělu. Fakta však dokazují opak. Podívejme se na tzv. nevyléčitelné nemoci. Hladovění např. zcela vyléčilo malomocenství, a to za 21 dnů. Nemoci srdce, chudokrevnost, zánět ledvin, žaludeční vředy, zánět nosních dutin a katarální stavy se zlepšují nebo zcela vyléčí půstem. Říká se, že rýma, pokud se léčí, trvá 14 dnů, neléčená dva týdny. To však neplatí při hladovění. Za jeden až čtyři dny půstu lze vyléčit nachlazení, ovšem při dodržování hygieny (očisty) tlustého střeva. Perspektiva hladovění mnohé leká: „Jak budu pracovat? Udržím se na nohou?" Každý zpočátku pocítí následky hladovění, ale tento stav trvá krátce, maximálně dva dny. Chuť se najíst se někdy objeví pátý den, ale pak už ve vás pouhý pohled na jídlo vyvolává nepříjemný pocit. Někdy až nevolnost. Po několika dnech se hladovka zdá docela příjemná a tento pocit zůstává až do konce, kdy se vrací normální chuť k jídlu. Někdy je začátek hladovění doprovázen nepříjemnou chutí v ústech, silným povlakem jazyka a zápachem z úst. Tyto symptomy trvají jen krátce a nejsou nebezpečné. Pouze svědčí o důkladné očistě organizmu.

Během hladovění musíme dbát na dostatečný odpočinek, na hospodaření s energií. Ztrácíme váhu, zpočátku rychle, hlavně obézní lidé. V průměru až jeden kilogram denně. Při krátkém půstu (do deseti dnů) pokračujeme v práci, ale bez velké námahy. Hlavně musíme být v teple. Nachlazení je nebezpečné. Nohy zahříváme termofory, navlékáme teplé ponožky i na spaní. Lidé se často ptají, kolik vody se má pít během hladovění. Praxe ukazuje, že žízeň často sama napoví, kolik člověk potřebuje vypít. Proto, jakmile pocítíte žízeň, vypijte sklenici čisté vody. Pokud nemáte pocit žízně, stejně dostatečně pijte (dva až tři litry čisté vody), protože toxické látky uvolněné půstem se musí z těla vyplavit. Zde vzniká další otázka: mohou se při hladovce pít ovocné či zeleninové šťávy jako doplněk k vodě? Půstem se zříkáme jídla ne vody. V žádném případě nelze pít mléko. Dobrá voda je všude v obchodech, ale můžete si ji připravit tím, že do destilované vody přidáte trochu minerálky nebo nať z mrkve, řepy, petržele, cerelu a podobně, která obsahuje více minerálií než samotné kořeny či bulvy. Za noc voda pohltí magnetické síly, které rostliny získaly ze slunečního záření. Chuť vody bude osvěžující, protože se v ní rozpustí minerály a částice chemických prvků. Vzniká otázka, zda promývat zažívací trakt během půstu. Občasná očista tlustého střeva nejen neškodí, ale může pomoci celkovému procesu ozdravění organizmu. Je to užitečné hlavně na začátku půstu. Určitě to neoslabí ani pacienta, ani jeho zažívací ústrojí.

Kdy končí půst a začíná skutečný hlad?

Když člověk nepřijímá potravu, žije jeho tělo ze zásob. Po vyčerpání těchto zásob zjišťujeme, že se organizmus zbavil jedovatých látek, otravujících naši krev, kterých jsme měli před začátkem hladovění v těle velké množství. V tomto okamžiku půst končí a tělo může začít vytvářet nové zdravé buňky.

Jak dlouho má půst trvat?

To závisí zcela na zdraví pacienta, na jeho způsobu života, ale především na nemoci, kterou chce vyléčit. Oslabení a vyčerpaní pacienti by neměli hladovět dlouho, i když bez ukončení půstu nelze dosáhnout dobrých výsledků. V případě zastaralé zanedbané nemoci v těžké formě nepomůže už nic, kromě hladovky dotažené do konce. Po ukončení půstu se vždy vrací normální chuť k jídlu, nezdravý povlak jazyka mizí společně se zápachem z úst. Moč, která mohla být barevná, se stává čirou, teplota a tep se vracejí do normálního stavu. Důležitý je přechod od hladovění k běžnému jídlu. Často se lidé ptají, proč je hladovění tak důležité pro zdraví. Odpověď je jednoduchá. Hlad je totiž nejradikálnější způsob, jak vrátit nemocnému tělu zdraví. Lidský organizmus lze přirovnat k zařízení na spalování kyslíku. Za jeden den se v něm spálí palivo ekvivalentní půl kilogramu tuku. Jakmile zastavíme přísun paliva, tělo ihned změní způsob svého zásobování. Palivo je dodáváno z vnitřních rezerv. Přitom se opotřebovává nejdříve to, co nejméně potřebujeme: zbytečné tkáně, různé výrůstky, strupy, srůsty a další útvary, které jen brání práci organizmu. Proto také v mnoha případech vedlo dlouhodobé hladovění k vyléčení rakovinových nádorů. Člověk během půstu ztrácí v průměru půl kilogramu těchto většinou nepotřebných látek či škodlivin a může se tak jednoduše a rychle zbavit svého neduhu.

Jaký má člověk při hladovění pocit?

Hladovění je často první a většinou i druhý den doprovázeno pocitem hladu a nervozity. Nejtěžší jsou první dva dny půstu. Pak nastupuje období lehkosti bez pocitu hladu. Druhý, třetí den můžete pocítit slabost, slabou závrať či lenost. To však po pátém dnu hladovění mizí a nastupuje období, kdy se pacient cítí silnější a bodřejší, mysl se mu projasňuje. Ztráta váhy (v závislosti na tloušťce) se pohybuje denně od čtvrt do jednoho a půl kilogramu. Je zajímavé, že hladovka léčí i nezdravou hubenost. Člověk opět získá svou původní váhu, příliš tuční lidé se po hladovce už nikdy nevrátí k původní váze a příliš hubení lidé za několik dnů většinou nějaké kilo naberou.

Obavy z hladovění a jeho délka

Léčení hladem doprovází určité obavy. Nikdo by se neměl pouštět do hladovění, pokud není přesvědčen o jeho nezbytnosti. Pacient často doma naráží na odpor rodiny, která tvrdí, že jeho stav to nedovolí a srdce to nepřežije. Jakákoli pochybnost léčení vadí. Proto nedejte na příbuzné a přátele. A jak dlouho hladovět? Většina lidí nezná rozdíl mezi léčebným půstem a vyčerpáním v důsledku vynuceného hladu. Někteří si myslí, že vynecháním dvou, tří obědů už hladoví. Věc se má poněkud jinak. Člověk může být bez jídla celé měsíce. Vyčerpání hladem začíná v okamžiku, kdy končí léčení půstem, jakmile jsou všechny zbytečné tkáně a zásoby spotřebovány a činnost organizmu začíná být zajišťována na úkor potřebných tkání. Naše tělo má však tolik přebytečného tuku, že hladověním náš organizmus nic neztrácí, naopak zbavuje se zbytečné zátěže. Jeho normální činnost hladovění nebrání. Hlad je jedním z nejstarších praktických jevů v životě člověka a jeho použití jako metody léčení je staré jako lidstvo. Přitom léčení hladem není typické pouze pro člověka. Také zvířata, řízena instinktem, využívají hlad jako léčebný prostředek. Maximálně žvýkají nějakou trávu jako projímadlo. Podívejme se třeba na zvířata se zimním spánkem, jako je medvěd či jezevec. V létě a na podzim se zásobí tukem a s příchodem zimy zalezou do svých brlohů, kde prospí celou zimu. Hladovějí celé měsíce, spalují zásoby tuku, ale nevysilují se. Na jaře vylézají ze svých úkrytů v bezvadném stavu, pohybliví a plní energie.
Hladovění má trvat od tří až do čtyřiceti pěti dnů. Od tří do sedmi dnů se doporučuje u lidí, kteří těžce pracují, s opakováním po dvou, třech týdnech, až po dosažení potřebných výsledků. Čím delší půst, tím větší účinek a výsledek. K tomu jsou zapotřebí příhodné podmínky a prostředí, zkušený dozor (pokud překračujeme dobu deseti dnů) a načasování počátku půstu do první či třetí měsíční fáze tak, aby nepřesahoval úplněk či novoluní. Před první hladovkou by se měl také pacient poradit s lékařem. Hladovění je vlastně mikrochirurgie nemocné buňky. Při půstu se rozpadají patologické struktury organizmu.

Hladověním zvítězit nad nemocí

Existuje pouze jeden druh nemoci: nervové vyčerpání a s ním spojená toxémie neboli otrava organizmu škodlivinami. Příčinou je většinou zneužívání narkotik, léků, kávy, čaje, čokolády, sodovky, alkoholu a tabáku. Citová nejistota - strach, nenávist, žárlivost, závist a honba za majetkem - to vše oslabuje náš nervový systém a vyčerpává zásoby naší nervové energie. Tím také naše žlázy a trávicí šťávy nemohou udržet potřebnou rovnováhu látkové výměny a jako další stádium přichází toxémie - otrava organizmu. Většina z nás se stravuje podle tzv. městského jídelníčku. Nedostatek minerálů v něm nás nutí jíst více, než je nutné. Zbytky potravy se ukládají v našich tkáních ve formě tuku, zatímco část jídla zůstává nestrávená v organizmu rozkládá se ve střevech a vytváří toxiny, jedovaté látky, zdroj našich nemocí. Jak se zbavit těchto toxinů? Jak očistit tělo? S pomocí léků? Žádný lék nemá schopnost ochránit naše tělo před toxémií. Jedinou cestou, jak se zbavit těchto jedů, jako důsledku nesprávného stravování a přejídání, je půst. Hladovění je nejradikálnější a nejrychlejší způsob, jak překonat nemoc.