Anastasie - 3 hlavní aspekty výchovy

"Vladimíre, není možné najít jediný systém na výchovu dětí už jen proto, že nejdřív by si každý sám měl odpovědět na otázku, koho se snaží vychovat ve svém dítěti."

"No, jak "koho"? Člověka, samozřejmě, šťastného a ro zumného."

"V tom případě je třeba nejdřív sám být takový. A pokud jsi sám nedokázal být šťastný, tak musíš vědět, co ti v tom zabránilo. Moc se mi chce mluvit o šťastných dětech. Jejich výchova, Vladimíre, je výchova sebe sama. Projekt, který teď všichni společně kreslíme, tomu napomůže. Je ti známo, jak se teď rodí děti, znají to i všichni ostatní. To, co předchází narození, lidé podceňují a nedodávají svým dětem mnohé aspekty bytí, vlastní pouze člověku, čímž vědomě rodí mrzáky."

"Mrzáky? Myslíš bez rukou, nebo bez nohou, nebo nemocné poliomyelitidou?"

"Narozený člověk může být mrzákem nejen navenek. Tělo navenek může připadat normální. Ale člověk má druhé "Já", a každý by měl míti úplný komplex všech energií. Rozum, city, myšlenky a mnoho dalšího. Ale víc než polovinu všech dětí, dokonce podle dnešních velice snížených měřítek, vaše medicína teď považuje za méněcenné. Až se budeš chtít o tom přesvědčit, tak se informuj, kolik máte škol pro debilní děti. Takovými je uznala vaše medicína. Ale srovnávajíc je pouze s těmi dětmi, které považuje za relativně normální. A kdyby doktoři uviděli, jaký může být rozum a vnitřní komplexy lidských energií v ideálu, tak mezi všemi dětmi, narozenými na zemi, pouze jednotlivci by se považovali za normální."

"Ale proč se všechny děti rodí, jak říkáš, ne moc plnohodnotné?"

"Technokratický svět se snaží nedopustit, aby se u narozeného člověka tři hlavní body spojily vjedno. Technokracie se snaží, aby se přetrhly nitě s božským Rozumem. A nitě se přetrhávají před narozením dítěte. A toto spojení pak člověk hledá, putuje světem, a nenachází."

"Jaké hlavní body? Jaké nitě s rozumem? Nic jsem nepochopil."

"Vladimíre, vždyť se člověk z velké části formuje ještě před narozením na svět. A jeho výchova má probíhat ve spojení s celým vesmírem. To, co použil Bůh, tvoře Svá překrásná díla, neměl by ignorovat Jeho syn. Rodiče mají poskytnout svému stvoření tři hlavní body, tři první aspekty bytí.

Tady je první bod narození člověka, říká se mu rodičovská mysl. Mluví se o tom v Bibli a v Koránu: "Na počátku bylo Slovo", ale je možno říci přesněji: "Na počátku byla mysl". Ať si připomene každý, kdo se teď nazývá rodič, kdy a jakým v myšlenkách zamýšlel své dítě. Co mu předurčoval? Jaký svět stvořil pro svůj výtvor?"

"Myslím si, Anastasie, že většina moc nepřemýšlí do okamžiku, kdy žena otěhotní. Jen tak, jednoduše spolu spí. Stává se, že i bez toho, aby se vzali. A žení se, když už přítelkyně otěhotní. Protože není jasné, jestli vůbec otěhotní. A když není jasné, bude-li vůbec dítě, tak ani nemá smysl předem přemýšlet."

"Ano, bohužel tak se to jeví. Většina lidí je počata pro tělesné potěšení. Ale člověk, podoba a obraz Boha, by se neměl objevovat na světě jako důsledek potěšení. Představ si jinou situaci. On a ona, v lásce jeden k druhému a s myšlenkami na své budoucí překrásné stvoření, budují nový dům. A představují si, jak na tom místě bude šťastný jejich syn, anebo dcera. Jak jejich dítě uslyší první zvuk - dýchání matky a zpěv ptáků, Božích tvorů. Pak si představí, jak si jejich dospělé dítě bude chtít odpočinout po namáhavé cestě a přijde do rodičovské zahrady, posadí se ve stínu cedru. Posadí se ve stínu stromu, který na rodné zemi zasadily rodičovské ruce v lásce k němu a s myšlenkami na něj. Zasazením rodového stromu budoucí rodiče určí první bod a přivolají pomoc planet při budoucím stvoření. Je důležitý! Je potřebný! A nejvíce vlastní Bohu! Je potvrzením toho, že budeš tvořit podobné Jemu! Jemu, velikému Tvůrci! A On se bude radovat z uvědomělosti Svého syna a Své dcery. Počátkem všeho je myšlenka. Uvěř mi, prosím, Vladimíre. Proudy všech kosmických energií se octnou v tomto bodě, kde se v lásce spojí myšlenky dvou, kde dva pomýšlejí na překrásné stvoření.

Druhý bod, nebo spíš aspekt lidského bytí, se zrodí a rozsvítí na nebi novou hvězdu, když na tom místě, na kterém budují rajský, živý dům pro své budoucí dítě, v lásce a s myšlenkami na překrásné stvoření, dvě těla splynou vjedno.

Pak se má na tom místě žena, která počala dítě, zdržovat devět měsíců. A je lepší, aby těmito měsíci byly kvetení jara, libovůně léta a ovoce podzimu. Kde ji nic nebude vyrušovat, kromě radosti a příjemných pocitů. Kde pouze zvuky Božích výtvorů obklopují ženu, v které již žije překrásné stvoření. Žije a cítí sebou celý vesmír. Budoucí matka by měla vidět hvězdy. A darovat mu v myšlenkách všechny hvězdy a všechny planety, svému překrásnému dítěti. Toto všechno matka lehce může dělat, všechno pro ni bude zvládnutelné. A všechno neprodleně bude následovat myšlenku matky. A vesmír bude věrným sluhou překrásnému výtvoru dvou v lásce.

A třetí bod neboli nový aspekt se zrodí tehdy, když se porod uskuteční na tom místě, na kterém bylo počato dítě. A otec má být u toho. Pak nad třemi vznese věnec náš velký milující Otec."

"To je neuvěřitelné! Nevím proč, ale tvá slova, Anastasie, mi naprosto vyrazila dech. Víš, představil jsem si místo, o kterém mluvíš. A tak jsem si ho představil! Že se mi zachtělo opět se narodit, na takovém místě. Abych teď měl možnost přijít tam a odpočinout si v překrásné zahradě, kterou vysázeli otec a matka. Posadit se pod stinným stromem, který před mým narozením byl zasazen pro mě. Kde jsem byl počatý a kde jsem se narodil. Kde se zahradou procházela matka, myslíc na mě, ještě neobjeveného na světě."

"Takové místo by tě uvítalo s velkou radostí, Vladimíre. Kdybys měl nemocné tělo, tak by ho vyléčilo. Jestli by byla nemocná duše, tak by vyléčilo duši. A také by nakrmilo, napojilo tebe, unaveného. Objalo by tě klidným spánkem a vzbudilo radostným úsvitem. Ale stejně tak, jako většina lidí, dnes žijících na zemi, takové místo nemáš. Neexistuje tvá vlast, kde by se spojily vjedno tři aspekty bytí."

"Ale proč to všechno máme tak neuspořádaně? Proč matky dál rodí napůl debilní děti? Kdo mě připravilo toto místo? Kdo o něj připravil všechny ostatní?"

"Vladimíre, možná že odpovíš sám, kdo nestvořil toto místo pro tvou dceru, Polinu?"