Jestliže je člověk víceúrovňová bytost, tedy existující v rovině hmotné (tělesné), jemnohmotné (duševní) a duchovní, potřebuje ve všech těchto rovinách své zakotvení, zajištění a oporu. To vše původně poskytovala širší rodina. Starala se o staré a nemocné členy po materiální stránce zabezpečením výživy a bydlení. Poskytováním společnosti a komunikace jim zajišťovala pocit sounáležitosti, neopuštěnosti, trvající užitečnosti jejich života, vracela jim lásku a obětování. Starší lidé vnášeli do společenství rodiny aspekt pohledu z většího časového odstupu až věčnosti na dění světa. Tento aspekt byl hodnocen jako moudrost a paměť rodu. Působení této nadčasovosti na děti a mladé lidi, vykonávané milovanými a nejbližšími, není nahraditelné ničím. Členové rodiny se intenzivně navštěvovali a přímo si předávali konkrétní poznatky, nutné pro život. Rodina byla hrdá na své úspěšné členy, kárala a usměrňovala delikventy. Rodové vady a nemoci byly dobře známy. Člen rodiny při vystupování ve společnosti musel brát do úvahy i pověst rodiny. Upadl-li někdo do neštěstí, celá rodina jej podchytila materiálně, psychicky i duchovně.
Moderní doba, řízena duchem egoismu, individualismu a konzumu, zatakovala tradiční rodové uspořádání nejen rozptýlením a pracovním zatížením. Duch temnot, stojící za touto dobou, atakuje rodinu zejména duchovně. Součástí tohoto duchovního útoku jsou:
1. Individualismus maskující sobectví, pod hesly každý má nárok na rodinou nebrzděné uplatnění, na vlastní názory (tedy převzaté z "vědeckého tisku", neovlivněné pohledem "zastaralých" starců, tedy bez ovlivnění pohledem z většího časového odstupu).
2. Pohyblivost "pracovní síly" za příležitostmi, tedy nikoliv rozvíjení možnosti místa zrození, ale putování do anonymních megapolí, za životem bez styku s přírodou a rodovými obyčeji.
3. Rozvoj kvalifikace, nebrzděný starostmi o rodinné příslušníky. V současné době jsou svědky plodů tohoto vývoje:
- Úspěšní bezzábranoví egoisté z těch, kteří obdrželi od Boha zdraví a nadání. Místo štěstí se však u nich objeví pocit opuštěnosti, strach z nemoci a stáří, kompenzovaný předváděním se veřejnosti z pocitu vnitřního zoufalství ("šoumeni"). Jejich koncem jsou drogy a deprese.
- Na vše remcající lidé, jejichž nitro sžírá závist vůči domněle úspěšným a bohatým. Rekrutují se z těch, kteří nadání neobdrželi. Jejich koncem je alkoholismus, únik od společnosti do prázdnoty domovů důchodců.
- Členové sekt, kterým tato nahrazuje komunitu rodiny.
- Členové zločineckých gangů, také zločineckých stran, které chtějí vlastní chudobu ducha i peněz léčit násilím na druhých, podle jejich názoru nespravedlivě obdařených majetkem či nadáním.
- Bezdomovci a osazenstvo psychiatrických léčeben.
Rozpad rodiny ve formě svých následků se projevuje s velmi dlouhým zpožděním jedné až dvou generací, tedy mcet až šedesát let. Plné následky současného stavu se teprve projeví. Živly deklasované deprivačním syndromem, individualisté naplněni vnitřně jen pocitem neštěstí (aniž ví z čeho) roztrhají a pobijí zbohatlíky, neschopné se bránit. Mocenské prostředky se v rozhodujícím okamžiku, kdy chátra zdivočí, ukáží jako nedostatečně účinné (viz Teherán). Jak se o lidových nepokojích říká v "Protokolech sionských mudrců", probuzená a zdivočelá duchovní chátra této civilizace bude chtít chlemtat krev v rozsahu, který by ruská šlechta a odpůrci nacismu považovali za idylku!!! Agresivita duchovně zbídačelých mas je taková, aniž si to jednotlivci uvědomují, že tento bezbožecký (bez odpovědnosti vůči vyšší moci) ateista již není schopen vnímat jakékoliv děje, nezajímají jej, pokud v nich nejde o vraždění a sex. Podívejte se na televizní pořady, které vykazují vysokou sledovanost "konzumními brojlery"!!! To není ventil, jak hovoří bádalíci psychologové!!! To je vibrační sounáležitost. Diváci vnitřně souznějí s agresí a nenávistí. (Viz velký "divácký úspěch" kanibala Hanibala.)
Aby mohl Temný rozbít funkci rodin, musí prorazit přes rozum. A našel prostředek: sociální zabezpečení!!!
Materiální a zdravotní zabezpečení ve stáří (penze a nemocenská) vyňal z pravomoci rodin a předal státu. Tím uniklo pozornosti materialistických lidiček, že "nejen chlebem živ je člověk", že člověk potřebuje i zabezpečení citové, duševní: území, kde se cítí doma, kde je spojen s celkem, kterému důvěřuje. Jakmile človíček takový pocit ztratí, mizí mu z očí automaticky i celý duchovní rozměr světa. Tradice nejsou dále předávány. Není proto divu, že sociální strany jsou neseny ateisty, kteří svou dobrou vnitřní stránku manifestují péčí o sociální zabezpečení, o naplnění konzumních práv člověka živočicha. Ostatní jsou pro ně pověry, chyméry, podřadná nadstavba.
Stojíme v době nejzazšího času k obratu. Kdo chce projít do budoucnosti, nechť se plně obrátí k budování a posilování rodiny. Tento apel ovšem nemohou slyšet ateisté, protože rodina není postavena na vědeckém světovém názoru. Ten jí nemůže podepřít ničím jiným než na ducha člověka nepůsobivými rozumovými úvahami. Apelu "k rodině" může rozumět jen duchovní člověk, protože on ví, že přátele si člověk dělá, ale členy rodiny mu přiděluje Vyšší moc. Z toho plyne, že je za tento "příděl" témuž odpovědný!!! Bezpodmínečně.
Typickým příznakem ztráty duševního a duchovního zázemí člověka u narůstající masy lidí jsou rychle rostoucí počty návštěvníků psychologických a psychiatrických poraden a počty bezdomovců. V USA a západní Evropě není móda, ale pomalu nutnost, mít svého osobního psychoanalytika nebo psychiatra. Materiálně zabezpečený člověk nemá totiž s kým vůbec mluvit, nikdo nemá čas jej poslouchat, proto si musí za peníze zdravotních pojišťoven někoho najmout!!! Vážený čtenáři, považ!!! Musí si najmout někoho, kdo by jej vůbec vyslechl, s kým by se mohl poradit!!! A jakých rad se mu dostane, pokud se mu jich vůbec dostane? Rad z hlediska vědeckého světového názoru! Z názoru, který sám neumí dát člověku odpověď na smysl jeho existence! A co udělá profesionální psycholog po skončení své ordinace? Jde ke svému osobnímu psychologovi. A tak rada stíhá radu, ale soudu není dosaženo. Ani nemůže být! Byl totiž pominut úhelný kámen problému, původ a zakotvení člověka. Ten spočívá v příčině jeho vzniku a ve smyslu jeho vzniku. A tyto nejsou zakotveny v hmotné dimenzi, to jest v rovině rozumem uchopitelné, ale v duchovní, transcendentní rovině.
Z transcendentního vyvěrá jak původ tohoto světa, tak smysl jeho existence. Tuto dimenzi lidstvo od nepaměti naplňuje náboženskostí. Různé národy a civilizace si vytvářejí různé náboženské odpovědi na tyto otázky. Všechny tyto odpovědi jsou odvozeny od transcendentních (nerozumových) zážitků duchovních vůdců proroků, kteří se pro méně duchovně vyvinuté členy národů stali věrohodnými vzory. Kvalita zachycení nadhmotné existující dimenze (duchovní) je odvislá jak od kvality proroků samých, tak zejména od schopnosti národů jim porozumět! Neboť proroci pouze konečným a hmotným rozumem se snaží vyjádřit nadhmotné a nekonečné! A to beze zbytku nelze ani geniálnímu!
Tím méně, aby věčnosti rozuměla masa duchovně zaostalých. Proto po vystoupení jakéhokoliv proroka nastupuje řada "překladatelů" jeho výroků a zásad, kteří s dobrým úmyslem zjednodušují a zprostomyslňují poselství prorokovo. Výsledkem je deformace "přeloženého" poselství, např. křesťanství, islám, judaismus, nebo úplné zkomoleniny, které "učí" různé potrhlé sekty. Protože poznání lidstva v současné době se rychle vyvíjí, dochází k "provalování" naivit a zjednodušenin jednotlivých věrouk. Jejich představitelé, když jim dojdou argumenty, automaticky reagují silou. Ucpou tazatelům ústa. Do duchovních organizací tak naplno vstupuje "vládce tohoto světa", tj. moc spojená s dočasností!
Duchovní organizace začnou bojovat za použití hrozeb zatracení s rozumem. Tím ztrácejí přitažlivost a přesvědčivost pro soudného člověka. To se stalo křesťanství a judaismu v uplynulých sto létech a v současnosti se děje islámu.
Podpora islámských fanatiků islámskými duchovními nemá jiného základu než vyciťovaný nastupující rozpad víry!
Podpora islámských duchovních teroristům je přímá zrada Alláha! Je to poskvrňování Všemohoucího. Předznamenává pád islámu. Tak jako padl Jeruzalém judaistů, bez ohledu na konání židovských fanatiků. (Pomněte na konec pevnosti Mossada!) Lidstvo se nachází v předělu, na jehož konci stojí nová vyšší úroveň duchovního poznání. Ta rozvine klady všech současných náboženství tak, že přinese nové poznání duchovní sféry. Do té doby je však nutné se vyhnout karmě. Je to možné jen jediným způsobem: Láskou k jinověrcům!
Při pevném přidržování se tradic vlastního náboženství, které vnitřně cítíme jako správné, milovat jinověrce a naslouchat jim s cílem poučení se. Nepřítelem Boha není jinověrec, ale ateista, jako výraz neodpovědnosti vůči vyšší moci a tím národu a lidstvu.
Hmotným zakotvením pro ty, kteři chtějí přejít do budoucnosti, je tradiční pevná rodina, jejíž povaha je transcendentní, to jest zakotvená u Stvořitele. Tedy nikoliv taková, jakou líčí ve svých knihách, celosvětových bestsellerech, Allan a Barbara Paesovi. Ti vidí podle rozhovoru z LN (29. 4. 2003) základ rodiny takto: "Sex je cena, kterou ženy platí za manželství. Manželství je cena, kterou muži platí za sex." K tomu není co dodat, snad jen: tak končí rozumáři.