Smysly v akci

Smyslové schopnosti nejsou vzájemně izolovány, ale existují ve velmi propojeném a vzájemně souvisejícím systému. Je známo, jak úzce spolupracují čichový a chuťový systém, jak kůže a kosti přispívají ke slyšení a že plod vidí i přes zavřená víčka. Když zažívá nějakou bolest, nemůže svou zkušenost vyjádřit zvukem, protože v děloze není vzduch, ale reaguje výraznými tělesnými a dechovými pohyby i změnou hormonálních hladin.

Ultrazvukem byla zjištěna erekce plodu už v 16. týdnu těhotenství, často v souvislosti se sáním prstů. Naznačuje to, že již v této době je možná sebestimulace. Když jsou děti ve třetím trimestru monitorovány během pohlavního styku rodičů, jejich srdeční tep reaguje zrychlením a zpomalením a prudkým zvýšením četnosti pohybů. Srdeční aktivita plodu má přímou souvislost s orgasmy otce i matky.

Jiné experimenty měřily reakce plodu na matčino pití alkoholu. Plod zareagoval na malé množství vodky ve sklenici limonády výrazným zpomalením dechových pohybů na dalších téměř třicet minut. Ač byla hladina alkoholu v krvi matky velmi nízká, následně se procento dechových pohybů plodu výrazně zvýšilo.

Pomocí rychlého pohybu očí (REM) bylo také zjištěno, že již od 23. týdne těhotenství děti velmi často sní. Ukázalo se, že intenzivní snění zabírá téměř 100% času spánku plodu od 30. týdne těhotenství, od kdy se postupně snižuje přibližně k 50% v době porodu. Čas snění doprovází výrazná pohybová aktivita, která je přesně synchronizována se snem a pomáhá nám rozlišit, jestli je sen příjemný nebo nepříjemný. Pozorovatelé říkají, že děti se při snění chovají stejně jako dospělí. Ještě osvícenější badatelé, kteří mají osobní zkušenost s meditací a kteří porovnávali EEG křivky meditátorů a »snících« dětí, zjistili, že plod v děloze spíše medituje, než sní v našem smyslu slova.