Znáte to, člověk někdy až žasne, na jaké pitomosti kolem sebe naráží. Některá naše rozhodnutí, a zvláště pak rozhodnutí či činy známých, kolegů, sousedů či šéfů, nebo dokonce úředníků na všech úrovních, postrádají elementární logiku. Nebo to, čemu se jinak říká selský či zdravý rozum. V angličtině je to vyjádřeno ještě lépe, tam to označují jako "common sense", tedy jakýsi zdravý smysl pro věci logicky související či veřejné.
Na oné základní, individuální rovině, děláme blbosti občas každý. Ty nás poškozují většinou jen individuálně. Nedostatek selského rozumu u sedláka se totiž vymstí zase jen a jen sedlákovi. Chybovat je lidské, říká se. Co si ovšem počít s chybami a omyly (ne)zodpovědných úředníků, politiků, státníků, jejichž individuální chyby a omyly končí dlouhodobým a společensky devastujícím dopadem?
Když z nedostatku selského rozumu udělá chybu poslanec nebo vládní úředník, existuje teoretická naděje, že přes tvrdošíjné lpění na liteře zákona se lidé vzbouří a příští novela nesmyslnou vyhlášku či zákon opraví. Když udělá chybu architekt (a stavitel bez špetky selského rozumu pak jeho chybu realizuje), táhne se to celá desetiletí. Když ve jménu svého krátkého volebního období dělají (také ekologické) chyby fakta přehlížející státníci, je to na generace.
Existují ovšem, a o ty mi dnes jde, také hlubinnější a méně nápadné, o to však hrozivější, chyby a omyly pedagogů a porodníků, poškozující své oběti na celé dlouhé životy, navíc otrocky přebírané do dalších generací.
Co mám na mysli?
Možná i vy jsem byli původně leváci, a rodiče a učitelé, protože se to tak tehdy dělalo, vás bili rákoskou přes šikovnější levou ruku, nebo vám ji zavazovali za záda, protože se přece píše pravou - a dodnes z toho koktáte nebo máte jinou psychickou poruchu.
Možná i na vás v páté třídě křičela paní učitelka, že to ostatním dětem při zpěvu kazíte a ať si raději sednete dozadu a mlčíte - a tím ve vás zablokovala schopnost komunikovat na celý další život.
Možná jste coby maminky v šedesátých letech podlehly propagandě a přestaly jste kojit, protože vás vědci přesvědčili, že umělá výživa je modernější a výhodnější - a vaše děti jsou méně inteligentní, než mohly být, a jsou daleko ohroženější celou řadou nemocí, včetně infarktu.
Věda ovšem často také není nic jiného, než dlouhá řada nejdříve podezíraných, pak ovšem adorovaných, a nakonec dogmaticky bráněných omylů. I ona je dílem obyčejných lidí se všemi jejich chybami a omyly. Jen dopady těchto chyb jsou tragičtější a dlouhodobější.
Vzpomeňme na jednoho dnes slavného lékaře, kterého tehdy vážení kolegové dohnali až ke smrti svými posměšnými a často až zlostnými útoky namířenými proti tvrzení, že lékař, chystající se operovat rodičku, by si měl umýt ruce. Bacily a mikroby (natož viry) tehdy žádný vědec neviděl, nebyly "vědecky" dokázány, a tak neexistovaly.
Bohužel nejedná se jen o vědecké omyly z minulých staletí. Věda dodnes, i na počátku 3. tisíciletí, popírá, co nedokáže změřit. Chcete doslova ještě teplý důkaz? Před pouhými několika lety tvrdili odborníci letcům, kteří popisovali dlouhé sloupce namodralého světla mířícího vzhůru ve výškách až do 100 kilometrů, že trpí přeludy. Dnes "vědce přesvědčily důkazy z družic."
Nebo z jiného soudku, o tom, že existuje duchovnost, je několik vědců již přesvědčeno (viděli to pomocí magnetické rezonance), velká většina odborníků ale stále tvrdošíjně a "vědecky" lpí na bludech minulých generací.
Jakoby se získanou odborností na škole všichni tihle "odborníci" (dr. Koukolík v tomto ohledu používá termín homo sapiens stupidus) ztratili selský rozum. Na globální rovině dělají ovšem pitomosti, které nás poškozují globálně. Mám na mysli nejen všechny války a také stavění gigantických a přírodu na staletí poškozující přehrad a zbytečných dálnic, ale především to, jak degenerujeme z pohledu šlechtitelského.
Upozornění: dalších dvanáct řádků je jen pro silně tolerantní čtenáře!
Vím, je to ožehavé a mnohdy dokonce tabu téma, ale zkusme se na něj podívat bez emocí.
Zatímco každý sedlák či pěstitel holubů nebo králíků, neřku-li šlechtitel profesionál, ví velice dobře, že si své plemeno nesmí geneticky zaneřádit nějakým tím nepodařeným potomkem, my lidé ve jménu co nejnižšího ukazatele dětské porodní úmrtnosti zachraňujeme vždy a všechny. V přírodě to funguje prostě: když se narodí příliš slabé, nedovyvinuté nebo dokonce nemocné a geneticky poškozené mládě, okamžitě nebo během velmi krátké doby samo uhyne. Jenže my lidé jsme se "do toho" přírodě začali poslední staletí plést. Udržujeme při životě i své velmi poškozené potomky. Každoročně se jen u nás rodí kolem dvou tisíc porodem či dalšími negativními vlivy dětí poškozených natolik, že se o ně musí postarat specializované ústavy, tedy stát. Tyhle děti v naprosté většině umírají do deseti let věku, někdy ale přežívají i déle. Stojí to nejen miliardy korun ročně, ale i dlouhodobé a někdy i celoživotní další negativní emoční dopady na rodinné příslušníky. Ztratili jsme "zdravý" rozum?
Teď už mohou číst všichni.
Možná to ovšem souvisí s tím, že jsme již, co se týče pozornosti k průběhu těhotenství a způsobu porodů, třetí či čtvrtou generací "oběti obětí". Ne tak viditelná, ale stejně devastující jsou z toho vyplývající poškození emoční a charakterová. Přestože se ví, že když budoucí matka v těhotenství kouří nebo dokonce pije, má její dítě velkou pravděpodobnost, že se narodí s poškozeným mozkem či poruchami chování, reklamy na cigarety a alkohol tvoří většinový podíl zisku médií a dokonce i státu. Právě tak víme, že děti traumatizované necitlivým a zbytečně medikalizovaným porodem, naprogramované drogami použitými při porodu na dráhu drogové závislosti, nebo jen nechtěné děti a ty, které nejsou první minuty a hodiny svého života na bříšku maminky, v budoucnu spolehlivě zařídí naprostou většinu kriminálních a násilnických činů. Přesto dál nutíme ženy rodit v pro ně nepříznivých pozicích, ve jménu vědy používáme na porodních sálech drogy silnější než heroin, a novorozence ve jménu rekordních statistických čísel odnášíme od maminek, abychom je vážili, měřili a jinak zkoumali a jinak "ošetřovali" a udrželi při životě. Ztratili jsme "zdravý" rozum?
Zatímco při výrobě aut nebo počítačů a zvláště čipů do nich udržujeme výrobní linky v dokonalé čistotě a bezprašnosti, sami sebe "vyrábíme" slepě otrocky (porodnice jsou v tomto smyslu továrny na poškozené výrobky), a přestože existují pádné důkazy o tom, že vše je jinak, tvrdošíjně dodržujeme překonané (zlo)zvyky. Lpíme na "vědeckých" bludech, přestože nám zdravý a dokonce i selský rozum říká, že je to nesmysl.
Dokonalou ukázku profesní slepoty, nebo, jinými slovy, nedostatku selského zdravého rozumu, právě prokázal jeden nechvalně známý úřad. Provalilo se, že prezervativy totiž už nějaký ten rok smí prodávat jen ten, kdo od ministerstva zdravotnictví získá osvědčení. A k tomu musí mít vysokoškolské či odborné středoškolské vzdělání, dvouletou praxi a doklad o proškolení výrobcem (mimochodem, to vypadá jak?).
Každý řidič musí udělat řidičskou zkoušku. Co takhle kdyby zodpovědní úředníci napříště (už aby to bylo) museli dělat psychotesty, a každý státník, ministr, lékař a porodník či pedagog by musel před nástupem do své funkce kromě své odbornosti prokázat, že mu nechybí ani osvědčení o dostatku zdravého, chcete-li selského rozumu?
6.11.2003 napsal Martin Štěpán
Vedeno pod:
Hlavní » Rodina » Třeskuté fejetony » Osvědčení
Štítky: