Prohlížení podle štítků
Všechny štítky »
odkazy předků
Prvním „revolučním" krokem komunistického ministra školství Zdeňka Nejedlého bylo zrušení klasických gymnázií, patřících ve své době k nejlepším středním školám v Evropě. Jejich profesory označil Nejedlý za zpátečníky, kteří „svítí loučí" v době žárovek. Teprve až dnes, kdy je možno tento krok v českém školství objektivně zhodnotit, vychází postupně najevo, jak kvalitní základ vzdělání tato gymnázia poskytovala...
Ať si říká kdo chce co chce, život lidí je ovlivňován i jinými věcmi, než které můžeme vidět, slyšet a vnímat. Z čeho jiného by pramenila síla pro úsilí, které realizovaly významné postavy českých dějin - Cyril, Metoděj, Prokop i zásadový a Pravdu hledající Mistr Jan Hus.
Opravdu vyzývavý titulek, kterým bych vám nechtěl kazit náladu skoro-vánoční. Ale schválně, všiml si někdo stejné věci jako dr. Staněk? Nebo se příště vyřeší problém čertíků masivními reklamními kampaněmi na jiné zboží, které je podle mínění výrobců důležitější před vánocemi nakupovat/konzumovat? Lidé by totiž pod návalem reklamy mohli ztratit zájem i o čertíky a to by teprve byla ta správná cesta do pekla, opustit i to poslední torzo pointy této lidové tradice.
Domov potřebuje mít každý, každý chce mít svůj pevné bod na zemi. Dokážeme však dohlédnout ještě dál a hledat svůj pevný bod v celém univerzu? Ono to spolu chtě nechtě souvisí. Pojem staré město funguje, ze starého města, budovy, chaloupky vyzařuje úmysl stavitele, který je nesrovnatelně jiný než u moderních staveb. Nemůžu si pomoci, ale dříve se nestavělo jen s ohledem na ekonomickou výhodnost, ale do architektury se promítaly vlivy filozofické, kulturní, náboženské, společenské. Stavby na lidi nějak promlouvaly. Forma stavby zdůrazňovala její účel - zdobení fasád, celé obrazy a výjevy, promyšlené tvary a barvy.
Dnešní architekt navrhuje vlastní exhibici, aby vyhrál v soutěži dalších architektů a všichni se schovávají za modlu designu a netradičních technologických řešení. Projektant jen spekuluje s kombinací výnosů a nákladů na úrovni betonu, oceli a skla. O nějakém slohu, o nějakém vyjadřování významné myšlenky doby se v těchto stavbách nedá mluvit. Konzum, ekonomické náklady, exhibice ega, reklama, tohle všechno na nás teď bude desítky let shlížet, tohle na nás bude každodenně působit. To mají být teď naše pevné body na zemi?
Téma sice asi trochu mimo mísu, ale oslovil mě popisovaný Teslův charakter a genialita. Dnes tajemný, charismatický, ale hlavně pozitivní vzor.
Jen co jsem dopsal komentář k článku o odkazu Alfonse Muchy, našel jsem v novinách zprávičku o zpočátku chvályhodném příslibu bankovního domu na plánovanou obnovu Karlova mostu. Každý ať posoudí sám, jak hodně zištný to byl od banky úmysl a jak by to mohlo bývalo dopadnout, kdyby ty peníze vydali opravdu se snahou rekonstrukci podpořit a ne na ní vydělat.
Dnes jsem vybral dvoudílný článek o mistrovském díle Alfonse Muchy. Samotného mě zarazilo, jak málo si člověk dokáže uvědomit duchovní energii, kterou velikánové našeho národa do své práce pro národ (či kolektiv) dokázali vložit. Škola mě sice s Muchovou oslavou slovanství seznámila, ale nikdo tento čin jako pozitivní vzor už neformuloval a takto nahlíženo se s žádným tématem nepracovalo. A přitom je to taková pozitivní síla, která k nám proudí při pouhé vzpomínce na dobu minulou a pohnutky a činy lidí, kteří byli ochotní udělat něco nezjištného. Kteří měli nějaký ideál, kteří cítili potřebu vyjádření a realizace svého (duchovního) poznání bez nároku na hmotnou odměnu.
Je to smutné, ale kdo v dnešní době dokáže uskutečnit věc, která by přímo nevedla k vydělávání peněž, kdo dokáže něco velkého vytvořit a upřímně to darovat, aby za tím nebyl schovaný ani skrytý smysl reklamy při dobročinné akci? Kdo má opravdu na srdci čistý zájem o budoucnost národa?
Poslední dobou si začínám čím dál víc uvědomovat hodnoty odkazů našich předků a o to víc mě mrzí, že stát/společnost/škola již neprezentují pozitivní vzory a nevysvětlují smysl úsilí snažení našich předků. Naopak se všechno snažení podřizuje čím dál víc počítání peněz a vytváření zisku.
Toto je poslední článek s vánoční tématikou z prosincového čísla Phoenixu. Vybral jsem ho ale proto, že mluví o principu rodiny a velice jednoduše vystihuje hlavní zásady směřující k dokonalosti rodiny, o které jsem tu posledních pár dnů psal.
Zkrátka - pozitivní vzor a návod na jeho použití. :-)
Ve Phoenixu mám prostě zpoždění, dokončil jsem teprve listopadové číslo. Témata článků nejsou tedy úplně aktuální, ale styl, kterým je hlavně dr. Staněk píše, je prostě nadčasový. Udělejte si tedy chvilku klidu pro sebe a přečtěte si úvahu o dušičkách. Všude se rozleje mír a klid, ticho začne vytlačovat okolní shon, ...